Splavy

Něco je pryč
tíha a tíseň
nahrazeny jsou dalším stupněm
lidství
naklonila jsem se z mostu
po proudu tam dole pod jezem
co hučí jak modlitební knížka
jak zuby v tlamě žrouta
co připluje to spolkne
pokud neuhneš
budeš spasen

Dotkla jsem se špičkou prochladlého prstu
zvrásněné vodní hladiny
hutná jak myšlenky co na vlnách
odplouvají do přístavu
třísky mě probodaly celou
třísky cedrů a cizích zřítelnic
třísky dobrých mravů a třísky mravů špatných
třísky mladých prstů starých myšlenek
třísky já tě miluji a z tebe zbude prach
třísky co sténají a nenávidí strach

Jak napsat slušně krvácím s příchutí pikantnosti
oživit šedý proud
shořet ne vyhasnout
je ze mě v řece víc než v téhle skutečnosti
už brzy moje nejistota
zasyčí na příštím splavu
vyplivl kytaru má struny z mrtvých vlasů
po vodě pluje dál nikdo si nezahrál
voněla smrtelností

Zima už skončila a přece je mi zima
posílám tichý telegram
netop se stop tvá Morana
a nevím kde je chyba
a teď si asi vzpomínám
když na břehu jsi usínal
bylo to proti proudu
nad spuštěnými splavy

(6. 3. 2009)