Apocalypto
2006
režie, scénář: Mel Gibson
hrají: Rudy Youngblood, Dalia Hernández, María Isabel Díaz
Po Umučení Krista jsem si nebyla jistá, jestli ještě vůbec někdy chci vidět něco, co svým umem poskvrnil modrooký mistr se svatozáří. Přesto mě ale různé vzduchoproudy osudu donesly ke skalám, ze kterých bylo na Apocalypto vidět, a já, jelikož jsem člověk neustále se vymlouvající, ale tvář neodvracející, jsem se tedy dívala. Koneckonců indiáni jsou má dlouhodobá láska vinoucí se napříč všemi možnými druhy záznamových a narativních umění, jak jsem se nedávno dočetla v chytré knize. A v tomto směru jsem byla výjimečně potěšena. Už dlouho jsem totiž postrádala nějakou pěknou indiánku v áčkové kategorii, protože z opěvovaného Posledního Mohykána jsem byla zděšená a Tanec s vlky moje představy naplnil jen z části. Jelikož nejsem odborník na historii, netroufám si odhadovat, kolik je toho ve filmu reálného a kolik ne, ale z laického úhlu pohledu můžu říct, že mě nic vyloženě nepraštilo do očí jako pitomé nebo nelogické. Trošku podivně snad působila scéna průběhu zatmění, ale protože jsem to nikdy neviděla na vlastní oči, tak opět nemůžu nic vyčítat. Výtvarnou stránkou a výpravou jsem byla unešena, stejně jako přirozenými výkony všech (ne)herců v čele s proklatě charismatickým a přitažlivým hlavním hrdinou. Na Rudym Youngbloodovi je sice oproti ostatním představitelům indiánů vidět, že čistokrevný "Native American" to není, nicméně když se budu chvíli kochat jeho schopností promlouvat očima, tak to hravě zapomenu. Jakéhosi gibsonovského kázání o smyslu rodiny a vnitřní cti se na konci stejně dočkáme, ale nepůsobilo to na mě příliš násilně ani nuceně jako v předchozích rejžových vypalovačkách. Líbilo se mi okénko o masové manipulaci, symbolizované zfanatizovanými tanečnicemi bez obočí, jejichž vizáž z hlavy asi jen tak nedostanu. Míra zobrazení násilí mi vůbec nevadila, v takovémhle světě mi to připadalo naprosto přirozené. Čili můžu říct, že pět hvězdiček dávám s radostí.
(viděno 20. 7. 2009)
